Obavy o zdraví bank
Obavy o zdraví bank
V posledních dnech v médiích rezonovaly zprávy hovořící o pádu bank v USA a propadu cen
akcií bank v Evropě. Může tak být vhodné si shrnout, jaká je aktuální situace, a zda z toho plynou
nějaká zvýšená rizika i pro ČR.
Začneme v USA, kde to vše odstartovalo. Jako první letošní „padlá“ banka je v
některých médiích označována Silvergate Bank, která v posledních letech fungovala jako
kryptoměnová banka. V posledních měsících zkrachovalo nemalé množství kryptoměnových
služeb a v návaznosti na to dobrovolně ukončila činnost právě i Silvergate Bank. Ukončit
dobrovolně podnikání v situaci, kdy vnímáte v určitém segmentu příliš vysoká rizika a jen malý
potenciál, je naprosto běžné rozhodnutí. Pokud se s tím zároveň pojí plné vypořádání závazků,
nedá se to označit za pád banky.
Druhá banka v pořadí, o které se hovoří – Silicon Valley Bank (SVB), je již odlišný případ. Tato
banka byla zaměřená na správu peněžních prostředků začínajících technologických
společností (startupů) a doplatila právě na svoji úzkou specializaci. Problémy s koncem
některých služeb v krypto odvětví a zamrznutí toků rizikového kapitálu do začínajících 2
společností (s ohledem na zdražení peněz) nesvědčí podnikání v tak úzkém segmentu. SVB pak
navíc zvolila dle některých komentářů ne zrovna šťastnou metodu podávání informací.
Kumulací vnitřních chyb a nepříznivého prostředí došlo v druhém březnovém týdnu k prudkému
propadu cen akcií SVB, což spustilo hromadné výběry a přesun kapitálu do jiných bank.
Takovou situaci SVB neměla šanci ustát. 3
V návaznosti na ukončení činnosti přechozích 2 bank se pak v USA nevyhnuly obavy ani další
bance specializované na krypto odvětví – Signature Bank. 12. března 2023 pak s ohledem na
ochranu vkladatelů převzala Federální společnost pro pojištění vkladů (FDIC) kontrolu i nad
touto bankou. Tím došlo v USA během první poloviny března v krátkém sledu k pádu 2 bank.
Podobný průběh však není v USA nijak zvláštní, jen jsme v posledních 2 letech měli od těchto
událostí klid. V situaci, kdy byla v USA dostupná záplava likvidity z operací centrální banky,
prakticky nešlo zkrachovat. Podíváme-li se do historie, tak např. v roce 2010 v USA zkrachovalo
157 bank. Výjimečná je tak hlavně velikost banky, o kterou se letos jedná. Banky z top 20 v USA
nekrachují tak často a pokud ano, tak to má neblahé následky s ohledem na další propojení
v celém světě. V tomto případě se však jednalo o úzce specializovanou banku a přímé globální
dopady tak jsou minimální.
V podstatě se tak dá říci, že v USA se zatím neděje nic vyloženě zvláštního a jedná se o běžný
proces ozdravení trhu. Logicky se tím však zvýšila nedůvěra v bankovní sektor a opatrnost
investorů v tomto odvětví je větší. V případě bank, které již měly nějaké problémy, tak došlo
k prudkému poklesu cen akcií. To se týká i švýcarské banky Credit Suisse, která se již delší dobu
potýká se ztrátami a skandály. Poslední kapkou byly zjištěné závažné nedostatky v jejích
finančních výkazech. Následkem toho byl Švýcarským regulátorem zorganizována koupě tohoto ústavu silnějším konkurentem - konkrétně UBS.
Jaké to může mít dopady na nás v ČR? Přímé dopady problémů bank v USA a Evropě se týkají
hlavně osob držících investiční nástroje s vazbou na dané banky. V běžných investicích přes
investiční fondy jsou taková rizika minimalizována diverzifikací mezi mnoho různých emitentů
cenných papírů. Případný pokles hodnoty investic ve fondech v důsledku paniky se pak časem
opět srovná, až panika ustane. Výše zmíněná situace se nás tedy dotýká zejména nepřímo ve
smyslu zhoršení globálního ekonomického prostředí a vyšší averze k riziku. To znamená i nižší
ochotu investovat na malých trzích, jako je ČR.
Pokud bychom se chtěli více zaměřit na dopady na bankovní systém v ČR, tak důvody pro
obavy o banky v ČR nejsou. V USA i v eurozóně jsou pravděpodobně ještě další banky, které
nezvládly řídit svá rizika a v situaci zdražujících zdrojů mohou být obětí procesu ozdravení
finančního trhu. V ČR však podobný vývoj v současnosti nehrozí. Takové problémy tu aktuálně
nemáme i proto, že české banky jsou zaměřeny na naši úzkou měnovou oblast. Jsou tedy ve
světovém měřítku velmi malé bez složitých aktivit a regulátor (ČNB) je tedy zvládá snáze hlídat. Navíc ČNB patří k relativně přísným regulátorům a její stresové scénáře při testování stability
finančního systému jsou opravdu drsné. Výsledky těchto scénářů jsou i zveřejňovány... ne jako
u jiných regulátorů, kteří se při testování stability zveřejnění tvrdších scénářů (či vůbec jejich
sestavení) z dobrých důvodů vyhýbají.
Co je však pro oba systémy (v USA i v ČR) stejné, je obecný princip fungování bank. Banky
fungují tak, že peníze z vkladů půjčují a nikdy tak nejsou schopny vypořádat všechny vklady
najednou. Každou zdravou banku tedy lze "položit", pokud vznikne panika a lidé si budou chtít
hromadně vybrat své peníze. Od toho však jsou připraveny procesy pro tyto případy. Např.
převzetí správy dané banky či systém pojištění vkladů. V USA se zatím zdá, že tyto procesy
zafungovaly rychle a správně.
